Když mi v pátek 13. září zazvonil telefon a na druhém konci se ozvala paní ředitelka základní školy v Machově, ještě jsem netušila, jak moc důležitý okamžik je přede mnou. Vzhledem k tomu, že podobně jako naše škola v loňském roce, tak i machovská škola slaví v tomto roce významné výročí, snažili se pořadatelé nalézt co nejvíce dokumentů a svědectví z dob minulých a historie školy i obce. Náhodou mezi materiály někdo zahlédl velkou pamětní knihu v šedých deskách. Při otevření zjistili, že se jedná o kroniku školy v Bezděkově, která mapuje její historii od roku 1940 až do roku 1957.

               Paní ředitelka mi tento objev s radostí oznámila a pozvala mě na oslavu 100 let machovské školy, kde se rozhodla mi kroniku slavnostně předat. V sobotu 14. září jsem tedy opravdu na pódiu v kulturním domě z rukou paní ředitelky Hany Lelkové, převzala vzácnou kroniku, o které nikdo dlouhá léta nevěděl a mělo se za to, že snad byla společně s jinými knihami a dokumenty spálena. A další překvapení mě ještě čekalo. Po vystoupení v kulturním domě jsem si šla prohlédnout školu, kam jsem sama před lety chodila, prohlédla si zrekonstruované prostory a zavzpomínala na svá školní léta.

               V jedné z učeben byly na stole připraveny pro návštěvníky alba s fotografiemi, historické dokumenty a mezi nimi se schovával další poklad, o kterém nikdo nevěděl. Při otevření jedné z vystavených knih, jsem zjistila, že vše, co je tam napsáno, se odehrálo v Bezděkově. Při bližším zkoumání jsme zjistili, že se jedná o naší školní kroniku, která navazuje bezprostředně na události z roku 1957, kterými končí kronika předaná paní ředitelkou. Opravdu - našli jsme druhou školní kroniku, která zahrnuje historické události od roku 1958 až do roku 1977 - tedy do roku, kdy byla škola v Bezděkově nad Metují zrušena.  V rukou se mi tak ocitly dokumenty, které popisují nejvýznamnější události týkající se nejen školy ale celé obce a jejich obyvatel v tomto nelehkém období, v době, kdy byla škola středobodem dění v obci a zájmu všech jejích obyvatel.

               Chtěla bych velmi poděkovat paní ředitelce Haně Lelkové za krásný akt, kdy se předáním kroniky vrací kus naší historie zpět do Bezděkova, kam patří. 

Přibyl nám tedy jeden velmi významný dílek do skládačky tvořící historii naší školy. Děkujeme.