Logo

Zájezd do Hroznětína - aneb Pomáháme písničkou + nová píseň

Když jsme v červnu tohoto roku oslavovali 150 let naší školy, nazpívali jsme s Krejčíkem Honzou  k této příležitosti písničku Volá škola z Bezděkova. Díky podpoře paní Jany Vejražkové ze spolku Samíkova naděje a také některých rodičů a občanů Bezděkova, jsme dostali možnost natočit vlastní profesionální videoklip, který nám již vždy bude připomínat tuto významnou událost v historii naší školy.
Samíkova naděje, která dlouhodobě podporuje handicapované a jinak znevýhodněné děti nás pozvala na svou dobročinnou akci Gerlindino pohlazení. Proto jsme se o víkendu 16. a 17. listopadu vypravili se současnými a bývalými žáky, kteří navštěvují hudebně dramatický kroužek do Hroznětína v Karlovarském kraji.  Připravili jsme si pro ně vystoupení s divadelním představením Království zlozvyků, chtělii jsme jim zazpívat naši školní písničku, na kterou nám přispěli a především jsme v pátek 15. listopadu na poslední chvíli ale přece stihli s Krejčíkem Honzou natočit úplně novou písničku vytvořenou speciálně jako poděkování pro paní Janu Vejražkovou ze Samíkovy naděje opět s textem od pana Tepera. Ještě v pátek odpoledne jsme s Krejčíkem Honzou nahrávali, abychom mohli v sobotu písničku naživo předat.
V sobotu 16. listopadu o půl šesté ráno jsme vyrazili třemi osobními auty směr Praha, Karlovy Vary a Hroznětín. Po cestě jsme se zastavili na zřízenině Andělská hora.Po více než  pětihodinové cestě jsme po 11.hodině dorazili před městskou knihovnu v Hroznětíně. Tam nás již čekala paní Vejražková, která nám také zajistila bezplatně ubytování v Chatě Pernink v nedalekém Perninku, za což jí moc a moc děkujeme. 
Jakmile jsme se ubytovali v chatě, ve které kromě nás nikdo nebydlel, rychle jsme se převlékli do kostýmů a spěchali zpět do Hroznětína. Tam jsme ještě stihli poobědvat a už se přiblížil čas našeho vystoupení. Vystoupení se nám povedlo, všichni diváci tleskali i během představení a zaslouženě tak odměnili zpívající sólisty i ostatní zpěváky. Nakonec jsme obdrželi velký potlesk. Poté následovalo vystoupení Krejčíka Honzy, během kterého jsme si měli možnost odpočinout, posilnit se, zakoupit losy do tomboly apod. 
Na závěr jsme všem divákům zazpívali naši školní písničku, na kterou nám Samíkova naděje přispěla a poté jsme předali náš osobní dárek paní Janě Vejražkové, když jsme zazpívali jejich vlastní "hymnu", písničku s názvem NADĚJE. Dárek opravdu všechny překvapil a paní Vejražková si s námi s dojetím písničku notovala a i někteří ostatní diváci se neubránili slzám dojetí pří poslechu této písně.
Na oplátku za náš dárek jsme také my obdrželi dárečky na památku a především krásného obrovského ručně vyráběného anděla s přáním, aby navždy chránil naši školu. Určitě pro něj najdeme nějaké krásné místo, aby na nás dohlížel a připomínal nám, jak je důležité nemyslet jen na sebe a snažit se pomáhat druhým. Při této akci se podařilo vybrat krásných více než 140 tisíc korun, které mohou usnadnit léčbu 3 chlapcům, kterým pojišťovna na jejich léčbu nepřispívá.
Po skončení akce jsme se již všichni těšili na večeři. Každý si vybral podle své chuti a pak už jsme se těšili zpět na chatu. Některé děti již netrpělivě vyhlíželi další díl Stardance a ostatní se zabavili různými hrami, soutěžemi, kreslením apod. Po tomto velmi náročném dni jsme ale všichni ještě před 22. hodinou zalehli do postele a užívali si zaslouženého odpočinku.
Ráno jsme posnídali dobroty, které nám napekly maminky, kterým za ně moc děkujeme. Pak jsme se sbalili, uklidili chatu a vydali se na výlet.
I když počasí nebylo optimální, my se těšili do Ježíškova městečka Boží Dar, kde jsme si v infocentru nakoupili spoustu suvenýrů a dárků pro sebe i své blízké. Po cestě jsme se ještě zastavili v přírodní rezervaci Perninské rašeliniště, kde nám sněžení a silný vítr připomněli, že jsme na horách.
Pak už jsme se vydali směr Karlovy Vary. Poslední velkou zastávkou byl hrad Loket. Protože se počasí na chvíli umoudřilo, využili jsme možnosti prohlédnout si hrad bez průvodce a prošli jsme si všechny interiéry hradu, prohlédli výstavu porcelánu, obrovský meteorit, hradní věž, vyzkoušeli jsme si psát husím brkem a už se nemohli dočkat prohlídky hladomorny. V hladomorně to bylo opravdu strašidelné včetně děsivých zvuků.
Po této zastávce už jsme pokračovali domů, kam jsme se v pořádku vrátili v 18 hodin.
Moc děkujeme všem řidičům, kteří nás vezli a nebo vezli naše zavazadla a kulisy na vystoupení.

Chceme moc poděkovat paní Janě Vejražkové ze Samíkovy naděje za pozvání, dárečky i péči o nás, Honzovi Vávrovi- Krejčíkovi Honzovi za super nápad, organizaci a trpělivost při nahrávání písničky, dále panu Ondřeji Suchánkovi-autoservis Suchánek, Nové Město nad Metují za bezplatné zapůjčení 9-ti místného auta, panu Karlu Matyskovi za ozvučení a přepravu kulis, řidičům, panu Václavu Teuberovi a Jaromíru Beranovi za bezpečnou dopravu dětí i všech našich zavazadel a pomoc s organizací výletu, všem rodičům za podporu a napečené dobroty a především  Emče, Barče, Terce, Mírovi, Vojtovi, Tondovi, Filipovi, Elišce, Báře a Aničce za jejich nadšení, pilnou práci a chuť udělat někomu radost a dobrý skutek:-)

Jsme moc rádi, že jsme mohli být součástí této akce a že jsme alespoň trochu mohli přispět k získání finančních prostředků na pomoc těm, kteří neměli v životě tolik štěstí jako my.

ODKAZ NA ČLÁNEK V NÁCHODSKÉM DENÍKU ZDE  :-)

Zde si můžete poslechnout náš dárek pro Samíkovu naději - písnička NADĚJE...

Základní škola
17. listopadu 2024 21:23
Publikoval: Zuzana Beranová